Cesta za ženichem

17.5.2012

O první stanovení vhodného dne krytí jsme se pokusili ve čtvrtek 10.5., hladina progesteronu byla ale ještě příliš nízká. O víkendu se testy nedělají, takže jsme po neděli nasadili pohotovostní režim a čekali jsme, že se v pondělí dozvíme, že krýt bychom měli jet nejlépe ještě ten den. Corinka ale opravdu s ničím nespěchá a výsledky ukázaly, že vhodná na krytí je spíš až druhá polovina týdne.

Ve čtvrtek jsme se tedy vypravili na dlouhou cestu na sever, která naštěstí díky rozloze republiky, i když jsme jeli až skoro k hranicím, netrvala déle než 3 a půl hodinky, ani když nás zbrzdila stojící D5ka a objíždění půlky Prahy po lokálních cestách. A tak jsme se už před polednem ve Frýdlantu mohli naživo seznámit se Scottym a jeho paničkou Štěpánkou.

Scotty je přesně takový, jak jsme si ho představovali – úžasně nohatý, temperamentní, šikovný, mazlivý a gentleman navrch. Corince očividně také nebyl lhostejný, protože po 10 minutách seznamování byla ruka v rukávě. Vše proběhlo v pořádku i přes Corinčiny zoufalé pohledy a páníčkovu útlocitnost. Na návštěvě jsme zůstali ještě tak dlouho, než si páníček do sytosti vyhrál s pejsky a tenisákem a kolem druhé hodiny odpolední jsme vyrazili do Raspenavy na doporučený oběd. A pak ještě na procházku po části naučné stezky přes NPR Jizerskohorské bučiny, abychom se pokochali, vzdělali a Coře abychom napravili dojem z výletu.

Domů jsme to vzali pak ještě přes rodinnou návštěvu, takže Cirinka už měla půlnoc, když jsme dorazili.

Fotky z celého dne zde.